Tak abych vzala věci od začátku, jmenuji se Anet, ale na sociálních sítích vystupuju jako Annie Robotnik. Letos (2021) jsem se díky knížkám stala fanouškem FNaF (Five Nights at Freddy's) - Autorem je Scot Cawton a kromě knížek existuje také videohra pokud by vás to zajímalo... V celém příběhu mě oslovila postava hlavního "záporáka." Jmenuje se William Afton, jinak známý jako Purple guy.
Než ale někdo začne panikařit, ne, nehodlám podle jeho vzoru vraždit ani provést jinou šílenost :D. Pár "pozitivních" věcí se na téhle postavě totiž najde. Například hláška "I always come back." (Vždycky se vrátím) která by se v češtině dala přirovnat k rčení "Co tě nezabije, to tě posílí" nebo citátům typu "Když tě život srazí na kolena, prostě se zase zvedni a jdi dál."
Kdyby vás to tedy zajímalo - ano, jsem ten typ "blázna" co si ze záporné postavy udělá kladný vzor... Abych tu ale jen tak neplácala na prázdno, budete mít možnost můj příběh sledovat, počínaje dneškem.
Takže o co dnes vlastně jde? Rozhodla jsem se si tak trochu zahrát na "hrdinu." Můj parťák si totiž doma ráno zapomněl peněženku, a tak mi nezbylo, než jít pěšky 8,5 Km abych mu ji donesla... Jo, pěšky po hlavní silnici co vede částečně přes les.
Až po nejbližší vesnici byla cesta nekonečná, ale jinak v klidu. Jenže před koncem té vesnice mi začalo být horko... Vzala jsem si totiž koženou bundu, protože ještě minulý týden venku moc teplo nebylo... S představou kopce, který byl přede mnou mi nezbylo než nacpat koženou bundu do batohu, tedy spíš kabelky. Zbytek cesty jsem tedy došla ve své fialové košili. Co?! - fialová je super barva, tohle s ničím nesouvisí XD
Tak nebo tak, provoz byl až nezvykle velký, dvě auta mě dokonce málem srazila, což jen dokazuje jak bezohlední jsou někteří řidiči. Každopádně jsem peněženku úspěšně donesla, jenomže místo obyčejného díky jsem dostala malou láhev kofoly - To není stížnost, kofola je super - a poučku, že jsem si s sebou nevzala pití.
Navíc po dojezdu domů a pozdním obědě jsme hrabali celý přední dvůr. Ten je docela malý, takže bez předchozí procházky by to nebyl sebe menší problém, jenže v této kombinaci jsem se cítila vyřízená.
Ale jak už jsem říkala - Co tě nezabije, to tě posílí!
Komentáře
Okomentovat